Znáte film „Hodíme se k sobě, miláčku?“ z roku 1974? Excelují v něm Vlastimil Brodský se svou manželkou, kteří mají naprosto odlišné zájmy, a snaží se najít k sobě vhodného partnera se shodnými zájmy, aby nakonec zjistili, že se ta jejich rozdílnost navzájem přitahuje. Každý z nich obohacuje toho druhého něčím jiným, a i přesto oba dva k sobě nachází cestu a mohou žít spokojeně více než deset let ve společném manželství.

Tímto vám chceme naznačit, že i fotbalista s baletkou nebo zámečník s kadeřnicí mohou prožít krásný vztah, a co víc, mohou se oba časem dopracovat ke společné volnočasové aktivitě. Tou bývá kromě různých oslav a večírků, posezení s přáteli, hraní společenských her či procházek v přírodě a sportu i hudba. Hudba sbližuje nejen partnery, ale i větší celky, dává nám najevo, že v sobě obsahuje podstatu žití a jeho smysl, a dokážeme-li se na ní naladit, může zlepšit náladu a dokonce i prodloužit život. Hudba napomáhá buněčné regeneraci, což je známo například o relaxačních či meditačních skladbách, ale totéž dovedou i mnohé známé hudební skvosty od autorů, kteří již stovky let nejsou mezi námi.

Zaposlouchejte se spolu s námi do Malé noční hudby, což je snad nejznámější Mozartovo dílo, anebo do Bolera od Maurice Ravela, a bude vám běhat mráz po zádech. Na koncertech vážné hudby v Praze hudebního tělesa Czech Collegium mohou zaznít i jiné působivé skvosty, jako je Aria z opery Carmen od George Bizeta, velmi povedená skladba Air od Johanna Sebastiana Bacha, anebo Dvořákova Arie z Rusalky „Měsíčku na nebi hlubokém“, kterou zazpívala i Jiřina Jirásková – vesnická učitelka v prvním dílu Troškovy bláznivé trilogie Slunce seno jahody.

Dopřejte si nejkrásnější skladby vážné hudby mistrů od sedmnáctého do dvacátého století, a uvidíte, že osloví nejen hudebníky, ale i instalatéry, švadleny či automechaniky.