Kultura je něčím, čeho si lidé značně cení, zvláště pokud v jejich zemi vzniklo nějaké vzácné či známé kulturní dílo. Je však pravdou, že dnešní děti o ni příliš zájmu nejeví. Zkuste jim říci, že je vezmete na divadelní představení nebo jim nabídnout klasickou literaturu, a jen nakrčí nos. Naštěstí je však možné, abychom je ke kultuře vedly. Není to však jednoduché. V první řadě je potřeba, aby se jí věnovali rodiče, avšak nedělali z toho nic zvláštního. Mělo by to zkrátka být přirozenou součástí jejich životů. Faktem totiž je, že děti přebírají chování svých rodičů, aniž by si to uvědomovaly.

Proto je tak důležité, aby jim právě oni šli příkladem. Dále je potřeba vzít v úvahu věk a mentální vyspělost dítěte. Nesmíme zapomínat, že děti se vyvíjí, a jednou z věcí, které se postupně zlepšují, je i jejich mozek. Schopny pochopit určité věci jsou až od vyššího věku. Pokud jim tedy budeme dávat číst klasická díla, je nutné se ujistit, že je budou schopni plně pochopit. Také je vhodné si uvědomit, že děti mají mnoho energie, a učí se především tím, že si dané věci zkouší a samy objevují. Rozhodně lepší, než je vzít do divadla na klasickou hru, je nechat je například si ji zahrát.

Nechte je, ať se stanou některou z postav. Tím si onen příběh osvojí mnohem lépe, a bude je také více bavit, když jej budou moci sami prožít. Pokud jde o hudbu, tak ji můžeme na začátku spojit buď s pohybovou aktivitou, kdy na ni například tancujeme nebo cvičíme, nebo ji mít jako podkres k tomu, když si s dítětem hrajeme. Tak ji bude mít spojenu s příjemnými chvílemi, a to je pro to, abychom danou hudbu měli rádi, to nejdůležitější. Při tom všem bychom však neměli také zapomínat respektovat povahu a zájmy našeho potomka. Pokud se nám totiž podaří je do toho začlenit, máme v podstatě napůl vyhráno, a z našeho dítěte vyroste milovník klasika.